Kumuly v teplotách pod bodem mrazu

Nedávno jsem si v polských rovinách všiml, že vznikají kumuly, i když teplota na zemi byla cca -5 stupňů a vypadaly i docela letově. Jak funguje mechanismus vzniku v těchto teplotách? Veškerá vlhkost musí být zmrzlá a nemůže tedy kondenzovat, nevíte jak to je?

Teď to zrovna hrozně zajímavě popisoval Dvořák: https://youtu.be/kdl8jal_g94?t=600
Jsou dvě možnosti - buď je voda přechlazená a i když má podnulovou teplotu, tak tam jsou malinké kapičky. Nebo se voda mění rovnou z plynu na led (deponuje se - opak sublimace).

1 Like

Supr info, dík!

Shrnuji:

Složení oblaku, podle teploty

  • T > 0 - pouze vodní kapičky
  • T 0 až -40 - vodní kapičky + ledové krystalky v různém poměru dle teploty
  • T < -40C - pouze krystalky

Přechlazená voda - voda se může nacházet v kapalném stavu i pod bodem tuhnutí. Tzn. i když je v KH mínusová teplota, stále tam dochází ke kondenzaci. Se snižující teplotou pak ve větší míře ještě k desublimaci(vzniku krystalků).

A další podstatná informace - aneb kde se bere vlhkost - sublimace probíhá u vody pod bodem mrazu (např. lze ze susit pradlo v mrazu) Tzn. i sníh a led na zemi do určité míry uvolňuje vlhkost, která může konvekcí vystoupat a dle podmínek zkondenzovat nebo rovnou desublimovat (na krystylky) a vytvořit kumul.

A pak ještě malá oprava. Ten opačný proces se nazývá desublimace (plynné na pevnou, z vodni pary na krystalky) - nikoliv deponace - ten pojem jsem nikde nenašel - pravděpodobně tím myslel spíš zachycení či nabalení ostatních částic, ale to je detail.